Etická příprava
Učitelé radí svým svěřencům, aby se učili spojit své tělo a ducha v jediný celek, kdy vědomí si podřizuje tělo a tělo – vědomí. Osvojení morálně etického kodexu chování probíhá velmi složitým tréninkem trvajícím celý život. Jedna z metodik spočívá ve stálém pronášení vybraných výroků:
Kdybych nebyl tvrdý, nepřežil bych.
Kdybych nebyl k lidem vlídný,
nezasloužil bych si žít.
Je lepší být chudý, ale šťastný,
než bohatý a nešťastný.
Rána nožem se zahojí,
urážka nikdy.
Člověk, který odpouští, není hlupák.
Hlupák je ten, kdo odpustit neumí.
Učení je zápas s říčním proudem.
Jak přestaneš veslovat, proud tě odnese nazpátek.
Kdo je schopen pokousat ruku, která ho krmí,
ten líže botu, která do něj kope.
Ryba vidí potravu a nevšimne si háčku.
Člověk vidí cíl a nevšimne si nebezpečí.
Kdo mi lichotí, ten mě okrádá.
Kdo mě kritizuje, je můj učitel.
Říčka může změnit řečiště,
hora obrysy.
Svou povahu však člověk nezmění.
Moudrý člověk skromně dělá svoji práci.
Nechvástá se svými úspěchy.
Hmotné hodnoty nepřinášejí uspokojení.
To přichází s vědomím dosaženého cíle.
Je-li mi štěstí přichystáno osudem,
má smysl spěchat?
V hněvu buď zdrženlivý.
Zbaví tě to stovky hořkých dnů.
Krasavice vyvolá hněv ošklivců,
poctivý člověk hněv špatných lidí.
V hodinách odpočinku nezapomínej na minulost,
v tichu nočního klidu nezapomeň, co bylo ve dne.
Náš život je kvítek. Kdo ví,
kdy je mu souzeno, aby lístky opadaly?
Vojenské a sportovní umění se v Japonsku těší velké oblibě. Některé z bojových sportů jsou zařazeny i do školních osnov. Pořádají se v nich soutěže a šampionáty. To vše spojuje mladou generaci Japonců s tradicemi minulosti.
Použitá literatura: V. A. Pronnikov, I. D. Ladanov - Japonci jak je neznáme – Lidové nakladatelství Praha 1989
